„Jen čtyři bytelná kola má náš prokletý vůz…,“ běží mi hlavou písnička od Zelenáčů, kde v recitaci říká jeden z pasažérů: „Synu, vždyť jedeme jak s hnojem,“ a kočí odpovídá: „Koho jsem naložil, toho vezu.“ To samé by klidně s čistým svědomím mohla říct obsluha cisterny Zunhammer, pokud by stroj disponoval systémem VAN-Control. Technologie VAN-Control totiž dokáže dát odpověď na otázku, co přesně se nachází v nádrži, respektive kolik živin materiál uvnitř nádrže obsahuje.
VAN-Control je dílem společnosti Zunhammer a poprvé se na cisternách objevil už v roce 2005. Dnes jsou hlavními sledovanými parametry sušina, obsah celkového dusíku, podíl amonné formy dusíku, obsahu draslíku a fosforu.
Jak to začalo
Společnost Zunhammer z bavorského města Traunreut se zabývá vývojem a výrobou strojů na aplikaci tekutých hnojiv od roku 1956, a vždy vynikala novými přístupy a inovacemi stvrzenými několika desítkami patentovaných řešení. Nosnou myšlenkou pro vývoj senzoru, který bude schopen analyzovat množství živin, byl prostý fakt, že kejda nebo digestát z bioplynových stanic obsahuje množství cenných látek schopných zvyšovat výnos plodin a úrodnost půdy. Koncentrace živin je však ve skladovacích jímkách
velmi rozdílná, a tak je pravidlem, že během vyvážení hnojiva ze zásobních jímek se hodnoty živin liší až o 100 %! Sebastian Zunhammer se tak před více než 20 lety začal podrobně zajímat o technologii, která by dokázala analyzovat a průběžně měřit obsah živin v hnojivech živočišného původu. Ve spolupráci se zemědělskými výzkumnými ústavy, laboratořemi a univerzitami prováděl velké množství měření a vzorkování hnojiv rozdílného původu (hovězí kejda, kejda dojnic, prasečí kejda, digestát z bioplynových stanic, separovaný fugát) pro dokonalou analýzu obsahu živin v těchto hnojivech. Výsledky byly velmi překvapivé a potvrdily výrazné rozdíly hodnot nejen mezi jednotlivými typy hnojiv, ale zejména v rámci jedné skladovací jímky. Typickým příkladem je situace, kdy se na pozemek vyváží hnojivo z jedné jímky, a i když byl obsah jímky rozmíchán a aplikované hnojivo má homogenní konzistenci, porost je po působení hnojiva nevyrovnaný s velkými rozdíly v růstu a vývoji rostlin (tzv. zeleno-žluté pruhy).
Jak na tu kejdu
Neznámý obsah živin je jedním z hlavních důvodů, proč mají agronomové zemědělských podniků obavu ve větší míře používat kejdu pro regenerační nebo zásobní hnojení rostlin a raději sáhnou po mnohem dražší variantě ve formě „osvědčených minerálních hnojiv“. Jednou z možností, jak eliminovat rozdíly obsahu živin, je dokonalé promíchání hnojiva v jímce před samotnou aplikací. A samozřejmě precizní dodržení dávky (m3/ha). Jenže na kolik je dokonalé promíchání v tak velkém objemu reálné? V jímkách ne mnoho. V cisternách Zunhammer je to jiná káva. Kvalitně zamíchat obsah nádrže, to cisterny Zunhammer umí velmi dobře a je to jejich silná stránka, protože jsou všechny do jedné vybaveny čerpadlem s rotujícími písty, čímž je pro ně snadné velmi přesně dodržet nastavenou dávku hnojiva na plochu. Vraťme se ale k jímce. I kdyby byla kejda v cisterně sebelíp zamíchaná, stejně nevíme, co jsme nasáli z jímky. A pokud opakovaná měření u různých typů kejdy prokázala výrazné rozdíly v množství živin (N, P, K) v rámci jedné jímky, jak lze zajistit rovnoměrnou aplikaci živin? Zunhammer
VAN-CONTROL
Jedinou možností, jak zjistit co nejpřesněji obsah živin v tekutých hnojivech, je analýza pomocí NIR senzoru technologií blízké infračervené spektroskopie. Společnost Zunhammer je schopna na svých
cisternách již od roku 2005 měřit obsah sušiny a hlavních živin v kejdě a digestátu. Hlavními sledovanými parametry jsou sušina (DM), obsah celkového dusíku (Ntotal), podíl amonné formy dusíku (NH4-N), obsahu draslíku (K2O) a fosforu (P2O5). Výhodou systému VAN CONTROL je schopnost automaticky rozpoznat typy kejdy: prasečí kejdu, kejdu z chovu skotu nebo fermentační zbytky, a dokonce i směsnou kejdu z těchto tří typů. To vše dokáže bez nutnosti kalibrace a volby typu měřeného hnojiva. Tisíce vzorků provedené v minulých letech zaručují přesné měření s kalibrační křivkou od společnosti Zunhammer, přičemž použitím jediného kalibračního modelu se eliminuje možnost provozních chyb při změně typu kejdy.
Změřím hodnoty živin (N, P, K) v kejdě, a co dál?
Zjištění hodnoty živin v kejdě je ovšem první krok k precizní aplikaci tekutých statkových hnojiv na úrovni minerálních hnojiv. Základem je znát obsah živin, který si aplikační cisterna v daný moment načerpala z jímky, popř. z přívozní cisterny. Pokud je pozemek pro aplikaci na rovině a s vyrovnanou půdní strukturou, stačí jen dodržet vypočítanou dávku hnojiva na plochu (m3/ha) pomocí konstantní pojezdové rychlosti
a pracovního záběru (m). Při změně hodnot živin v hnojivu je však potřeba měnit pracovní rychlost,
což zvyšuje náročnost na obsluhu a zejména převodovku tažného traktoru. Společnost Zunhammer z tohoto důvodu nabízí jako jediný výrobce na trhu možnost hydrostatického pohonu čerpadla pro aplikaci hnojiv. Změna průtoku je okamžitá a dokonale reaguje na požadavky dodržení dávky hnojiva nezávisle na typu pozemku (svah) nebo rychlosti traktoru (km/h). Cisterna má vlastní hydraulickou nádrž a chladič oleje pro dodržení požadovaných parametrů, nezávislou na výkonu traktoru a otáčkách motoru.
NIRS nejen pro tažené cisterny Zunhammer
Systém VAN-Control Dual lze flexibilně integrovat do jakéhokoli článku stávajícího logistického řetězce pro přepravu kejdy: Například ve všech cisternách na kejdu s řízením ISOBUS, samojízdných aplikátorech kejdy, hadicových systémech, mobilních nebo stacionárních čerpadlech a mobilních měřicích stanicích. Navíc díky dvojímu použití senzoru také pro analýzu řezanky nemusí farmář kupovat druhý měřicí systém a vystačí si s jedním.
Podle tiskových materiálů zpracovala Martina Karásková. Text vyšel v Mechanizaci zemědělství 9/2023
